FANDOM



Romale03

Tipickje rómske ďeťi majú velkje oči a dlhje prsti

Rómovja sú socijálňe nadraďená vrstva, žijúca v najbohatších Slovenskích ďeďinách a mestách a najprepichovejších sídliskách (viď KE-Luňík 90210). Viznačujú sa nadprjemerním inťelektom, drahimí autamí, zlatimí reťjazkamí a drahimí šperkamí (najmenej 110% z ňich je „zapožičaních“ od ňerómskich obivaťelou susedních ďeďín alebo mjest ako znak duoveri a radosťi z prítomnosťi rómskich spoluobčanou). Ďalšje znaki, podla ktorích je túto vrstvu ludí poznať sú najnovšje módňe trendi, ktorje sa podobajú na otrhaňje šati z 80. rokou, ktorje boli užívaňje bezdomovcamí.

Títo občaňja sa pohibujú po skupinkách čítajúc približňe 30 členou a vjac, najčasťejšje je to jedna roďina.

Rómovja sa viskitujú v mnohích krajinách okrem Slovenska. Cudzojazičňe sú ťjež nazívaní ako cigoň, zloďej, čorkar, kradoš, čarni, stokár, plantážňik, čmuha, marha, ďegeš a podobňe.

Spuosob života Edit

Viňetou

Rómski spuosob života bou velmi ovplivňení severoamerickimí inďiánmi, od ktorích prebrali aj ňjektorje higjeňickje náviki

Po páďe Mordoru prekročili rómovja masív Hindukušu a rozkrádajúc zviški Ťimerlánovej ríše, dokočovali votreli sa do Európi s historkou, že vlastňe pochádzajú z Egipta a že sú puovodní Egipťaňja (eu gipsís), na ktorích naturalizovaní semita Móse (موسىٰ), z egipčini (Zroďení z), uvaliu klátbi a odvťedi musja kočovať a živiť sa drobnimí kráďežamí,keďže sa na ňich ňevzťahuje ďesatoro (עשרת הדברים). Počas reňesancje (ktorá rómou inak inťelektuálňe ňezasjahla) bou spuosob ich života ovplivňení najme severoamerickimí inďiánmi, ktorí rovnako lúbili kočovať. Dňes už rómovja zvečša len seďja.

Roďina Edit

Roďina je pre Rómou to najduoležiťejšje a najkrajšje, čo v živoťe majú, preto sa rjaďja heslom „dobrích ludí sa všaďe vela zmestí“. Názorní príklad si muožeme ukázať na uňimobunke 2x2 metra, kďe žije ďeveťčlenná roďina v pokoji a súlaďe.

Ak umrje člen roďini, usporjadajú sa velkje slávnosťi na jeho počesť, kďe sa zosnulí hodí do najbližšej jami alebo potoka, abi pozostalí ňemuseli vjac znášať pohlad na ňebohjeho, hoci mnohí odborňíci tvrďja, že je to kvuoli ňedostatku peňazí, súcitu, morálki a ochoti urobiť slušní pohreb.

Ak má roďina menej ako 14 členou, je v rómskej komuňiťe považuvaná za ňecivilizovanú a ňehodnotnú, pretože prídavki mesačňe ňevinášajú vjac ako 10 000 Sk (331,94 € – konverzní kurz: 1 Sk = 30,1260 €) od daňovích poplatňíkou, tzv. slušních ludí.

Všetci členovja rómskej roďini si največšmi vážja svojich roďičou. „Dik, ďetská si urbím novje, ale rodičou ňje.“

Migrácja Rómou Edit

Migrácja Rómou je prastarou traďíciou tohto plemena. Keď Róm zabije svoju ženu, zvičajňe migruje inam. Ňjekedi musí migrovať večšja časť Rómskej roďini a ňje vždi je to preto, že bi bola v širšej spoločnosťi ňeoblúbená. Prípadovou štúďiou je list, ktorí bou zhabaní ňegramotnjemu L.H. (prezívaní Lego), ktorí si odpikáva osemroční trest odňaťja slobodi:


Moj drahi sinak!


Pisem pomali, bo vjem, ze ňevjes richlo citat.

Uz ňebivame tam, gďe jsme bivali. Tvoj tato citau, ze ňejvjac dopravnich ňehod se staňe v dvacatkilometrovom okruhu od domova, tag sme se prestahovali jinďe. Ňemozem ťi napisat cislo domu, protoze predosli gadzovja ho vzali so sebou, abi si ňemuseli meňit adresu.

V novom dome je vsecko fajňe. I pracku ťeras mame, i ked ňejak ňefunguje. Dala som do nej sati, zaťjahla za snurku a od ťej dobi som ich ňeviďela.

Ale ňeňi to tu spatňe. Minuli tizďen prsalo jen dvakrat. Prvikrat tri, druhikrat stiri dni.

Poslala som ťi kabat, kerej si chceu, ale podle tviho odca bi bil balik kvoli knoflikum moc tazki, tak som je odrezala. Mas ich v lavom vacku. Tva sestra dňes rano poroďila, ale esťe ňevjeme co. Tak ťi ňemozem zaťjal povedat, ci si ujo alebo ťeta.

Tvoj bracha si vcera zabuchou kluce v auťe, dost jsme se bali, pretoze trvalo vjac ňez dve hoďini, ňez sme ho s otcom z toho auta visloboďili.

Sused minuli tizďen spadou do sudu s domacou hruskovicou. Zkusali ho viťjahnut, ale hrďinski ich premohou a utopiu sa. V krematorju horeu asi tri dňi.

Ale jinak sa ňic zvlastňeho ňeďeje, vsecko iďe po starich kolajoch.


Tvoja milujuca matka.


P.S. Chcela som ťi esťe dat ňejake love do obalki, ale uz bola zalepena.


Právňe aspekti Edit

Cikáňi Vínos minisťerstva vňitra ze 14. září 1888

§3 Cikáňi, kteří bez povolení a ňedokázanjeho zaměstnání se potulují a ňení dokázáno, že do našeho státu přináleží , buďťež pokládaňi za cizince. §4 Všichňi bez zaměstnání a práce se potulující cikáňi, ať tuzemci, ať cizozemci, průvodními lisťinamí opatřeni ňebo ňe, buďťež jako tuláci okresňímu soudu dodáňi. Děti těchto cikánů, ktorje se k potrestání ňehodí, předají se obci, ve kťerje ťito cikáňi bili chiceňi, prozaťimňímu zaopatření. §6 Jedná-li se o oďevzdání (eskortování) zvláště silních cikánskich tlup k soudu aňeb bezpečňje vihostění těchto, buďiž náležitá asisťence vzata. §7 Cikáňi, kteří svím tábořením v tlupách, aňeb paseňím svjeho dobitka v poli ňeb v lese škodu způsobili, budou dle polňího ňeb lesňího zákona potrestáťi. §13 Poťirání cikánskich zlořádů jest v první řadě povinnosťi četňictva za spolupůsobení obci.


Zákoni a nařízení stát Československjého, jakož i bívalje říšské a zemskje zákoni a nařízení, kťerje jsou doposud v platnosťi. Vítah pro četňictvo. Brno, Poligrafja 1919. Šablóna:Vsuvka piči tam ja z rommi :D

Žrádlo Edit

Nanakupoch

Rómovja na nákupoch

Za traďičňje jedlo sa považujú klobási z koňa, psa, potkanou a iních jednoducho zohnaťelních a ríchlo pripraviťelních živočíchou, ktorí sú velmi víživní a chutní. Oblúbeňje jedlo zo psa je goia – lahodňje psje črjevko, v ktorom sú zabaleňje odcudzeňje zemjaki z najbližšej role.

V skutočnosťi však muože biť črjevko aj z prasaťa. To, čo ho však robí pravím rómskim jedlom je, že je pripravovaňje z hrubjeho čreva. Hrubje črevo dodáva jedlu ňezaplaťiťelnú arómu a príjemnú chuť.

24. októbra 2008 si na pravej rómskej goiai pochutnávala i Alžbeta II., královná Velkej Britáňja, na jej exkurzii po víchodnom Slovensku.

Ďalším traďičním, najme jesenním, pokrmom Rómou je ježko. Príprava je jednoduchá: na poli nájďeme ježka. Keď sa stočí do klbka, opatrňe ho vezmeme (najlepšje do handri abi sme sa ňepopichali) a duokladňe obalíme hrubou a súvislou vrstvou blata. Stačí aj to čo nájďeme na najbližšom oraňisku. Dávame pritom pozor abi sa ňerozmotau. Takto obalenjeho ježka vložíme do vopred pripravenej pahrebi a zahrabeme žeravím popolom, podobňe ako zemjaki "na trampskí spuosob." Navrchu ho obložíme plochimí kameňmi, prípadňe ešťe zaťažíme ťehlou, kebi sa chceu vihrabať. Po hoďiňe až hoďiňe a pou ho viberjeme a viďíme že vrstva blata iďe polahki odlúpnuť dole aj pichláčmi a kožkou. Podávame so zemjakmi, najlepšje z rovnakej pahrebi.

Zásadi slušnjeho stolovaňja Edit

  • jedlo musíťe jesť zásadňe rukamí, inak urazíťe zvišok "ludí", ktorí jeďja s vamí
  • čisťeňja rúk poškodzuje kožu a aróma midla kazí chuť jedla -- čisťeňja rúk je preto tabu
  • pri večeri ňesmjeťe nosiť žjadňe drahje veci pri sebe, aňi na sebe, nakolko bíva vťedi tma
  • treba žrať ríchlo, bo ňebuďe

Traďičňje zviki Edit

Najčasťejším zvikom, ktorí muožeťe bádať na vlastnej koži u rómou je ňenávratňje požičjavaňja si cudzích vecí, takzvaná kleptomáňja. Tento zvik sa prejavuje najčasťejšje za tmi a tí, ktorí zažili a prežili takíto zážitok tvrďja, že sa to staňe tak, že z ňenazdajki viďíťe asi 5 ruoznich párou zubou, ktorje sa ríchlo z ďjalki k vám približujú, cíťiťe jemňje a ríchle pohibi cudzích rúk na vašom ťele a potom sa už len buďíťe na druhí ďeň nahí pri najbližšej cesťe.

Šablóna:Vsuvka

Druhím najznámejším zvikom je upravovaňja pravdi, po laťinski odborňe nazvaňje „ja som to ňebou“. V takejto situácii pocíťiťe ňesmjernu inťeligencju, ktorá mnohonásobňe previšuje vaše doťerajšje chápaňja.

Vískum Rómou Edit

Cigaňinakupku

Rómovja na verejnom kúpalisku prezentujú svoju kultúru

Ako všetki domorodje inďiánske kmeňe, ktorje žijú bez kanalizácje, aj rómovja sú objektom antropologickjeho vískumu. Tento je zameraní na míňaňja peňazí (najlepšje z Európskej unie) a písaňja papjerou, ktorje ňikdo ňečíta.

Vísledki získaňje centrom pre vískum etňiciti a kultúri Edit

Z pohladu kogňiťívnej lingvistiki je ich jazik reziduom ťemnej reči mordoru. Krížovou kontrolou dvojitích slepích ťestou fizickích antropológou sa potvrďilo, že Rómovja sú potomkamí orkou. S tím súvisí aj popularizovaní problem genetickej ďegeňerácje spájaním s kultom incestu. Vísledkom skúmaňja socijálnich antropológou je poznaňja, že v skutočnosťi mjera genetickej chibovosťi pri incesťe v horizontálnej líňii ňemuože prekročiť 25% (25 ňje je prvočíslo), čím sa tento problem stáva problemom socijálnej práce. Cjelom socijálnej práce v tomto prostredí má biť zásadná premena Rómou na Romulanou.

Vo všeobecnosťi vísledki vískumou ňepriňjesli žjadňe vísledki, ktorje bi priňjesli spoločnosťi ekonomicki kvanťifikovaťelní profit, ale umožňili ňjektorím antropológom, mentálňe sa pohibujúcim na pokraji spoločnosťi, inťegrovať sa aspon ňjekďe. Vískumom Rómou sa zaoberau aj sociológ Pavou Bútor.

Kogňiťívni vískum Rómou Edit

Ňeurologickje pokusi a kliňickje skúsenosťi ukazujú, že v mozgu sa nachádzajú početňje oblasťi, ktorích ovplivňovaňím je možnuo agresju spusťiť, alebo tlmiť. Medzi taketo patrí kuora spodnej plochi čelních lalokou (obojstranňe), hipokampus, amigdala, časť bazálnich ganglií, thalamus, ňjektorje oblasťi hipothalamu, strednjeho mozgu, Varolovho mosťíka, ohambja a mozočku. To, čo sa psichologicki javí ako agresívňe správaňja je z ňeuro-kogňiťívňeho hladiska funkcionalita ďistribuovaních funkčních častí. Existuje teda ňeur-kogňiťívna sjeť, v ktorej je možnuo ovplivňiť ňjektorje uzli takím spuosobom, že vísledkom je buď agresja, alebo naopak, jej stlmeňja.

Jedním z teoretickích predpokladou činnosťi prefrontálnej kuori (časť ňeokortexu zodpovedná za strategickje plánovaňja a kooperácju) je tlmiví vpliv na činnosť podkuorovích štruktúr. Možno postulovať predpoklad, že poškoďeňja tíchto kuorovích oblastí sa prejaví socijálňe ňetlmením alebo anťisocijálnim správaňím. Kliňickje skúsenosťi s pacjentmi s ňeuroďegeňeraťívnim posťihnuťím tejto kuorovej oblasťi úrazmi, krvácaňím do mozgu alebo nádormi takíto predpoklad potvrdzujú.

Možno postulovať, že (ňjektorí) jeďinci s anťisocijálnou poruchou sa odlišujú aj ňeurobiologicki. Majú menší objem prefrontálnej kuori. Anťisocijálna porucha osobnosťi sa viznačuje hlbokou ňeúctou k právam iních ludí a ich porušovaňím počínajúc petnástim rokom veku. Toto sa prejavuje tím, že jej nosťiťel ňerešpektuje zákonňje normi socijálňeho správaňja, opakovaňe sa dopúšťa činou, ktorje sú duovodom k uvezňeňju. Sisťemaťicki klame, podvádza v meňe vlastnjeho prospechu alebo náhodňe. Bíva podrážďení a útoční, duosledkom sú opakovaňje útoki a iňiciovaňja biťjek. Opovrhuje bezpečnosťou cudzích ludí aj svojou vlastnou. Je sústavňe ňezodpovední, ňje je schopní sústavňe pracuvať alebo dodržať finančňje závezki. Ňemá víčitki svedomja.


Riziko vzňiku poruchi anťisocijálňeho správaňja je viššje u tích jeďincou, ktorích biologickí alebo adopťívni roďič má anťisocijálnu poruchu správaňja a ktorích súroďeňec ju má ťjež. Višší vískit poruche je medzi luďmi, ktorích biologickí roďičja sú závislí od alkoholu, majú afekťívňe poruchi, trpja schizofreeňiou, poruchou pozornosťi, ďispraxiou, ďislexiou, ďislogiou. Na vzňiku poruchi spravaňja sa poďjelajú genetickje vplivi a vplivi prostreďja.


Jednou z príčin, ktorá zvišuje pravďepodobnosť anťiscijálňeho správaňja je kombinácja ťehoťenskjeho, puorodnjeho a popuorodnjeho poškoďeňja mozgu, odmjetnuťje tohto ďjeťaťa matkou a ňedobrá socioekonomická situácja roďini. Odmjetnuťím ďjeťaťa sa rozumje ňechceňje ťehoťenstvo, pokus o potrat a ranňje umjestňeňja ďjeťaťa do náhradnej starostlivosťi.


Višetrovaňím činnosťi mozgu štiridsjaťich vrahou, ukázalo odchilki látkovej vímeni v prefrontálnej kuore, hornej časťi ťemenních lalokou a ďalších častí mozgu. Zňížeňje viužiťje glukózi je v mozgu tíchto vrahou ňesúmerňje, vjac je vijadreňje v strednej časťi spánkovjeho laooku, amigdale a thalame lavej hemisferi, ako pravej.

Vísledki vískumou ukradnutje SIS z Českej republiki Edit

Upozorňeňja tento dokument spadá pod visokí stupeň utajeňja. Zňeužiťje sa trestá! Maťerijál je uložení v puovodnom zňení.


  • Věkové složení romskích je charakťerisťickje visokím poďílem dětí do 15 let a velmi ňízkím poďílem občanů v poprodukťivňím věku. Roďini mají v průměru 8 dětí a je zřejmé, že při takovje početnosťi ňejsou roďiče schopňi zajisťit dětem odpovídající společenskou úroveň jak po finanční tak po víchovňje stránce. Z uveďeních údajů je patrňje, že v budoucnu i nadále zůstane u romskje populace tento trend zachován. Ten již sám o sobě způsobuje početní růst populace, zvláště pak s prodlužováňím delki lidskjeho věku. Ekonomickou situaci roďin řeší většina z ňich čerpáňím socijálňích dávek všeho druhu, protože jsou pro ně víhodňje především ďíki velkjemu počtu nezaopatřených dětí.
  • Pro současnou romskou roďinu je tipickím znakem její ňestabilita. V posledňích leťech značně narostla rozvodovost a oficijální manželskje svazki uzavírají Romovje méně. Převážně se orjentují na vztahi družskje. Cílem mnohdi bívá získání víhod z pozice osamělého roďiče.Nezřídka se setkáváme s případi, kdi jsou Romovje ochotňi nachat svje manželství rozvest, jen abi nepřišli o některé socijální dávki. Ekonomická otázka se stává v teto chvíli rozhodující. tím vzňiká řada komplikací při řešení konkretňích situací kombinovaních roďin, kdi je velice obťížňje určit vzájemňje vztahi a povinnosťi především k nezaopatřeným dětem.
  • Hlavní příčinu viďíme zve v nitřním vztahu Romů k vzdělání. Vzdělání ňezaujímá v jejích hodnotovje orjentaci významnější postavení. Romovje jsou spíše orjentování hmotně ve snaze virovnat se co ňejrichleji po vnější stránce ostatňími obivaťelstvu.
  • Druhou příčinu můžeme spatřit v ňeschopnosťi romskích rodičů dětem při školní přípravě pomáhat. Mnozí roďiče jsou ještě dňes ňegramotní, ale i ťi, kteří absolvovali základní vzdělání, většinu vědomostí zapomněli a ňemohou bít svím dětem nápomocňi.
  • Většina Romů pracuje jako pomocní stavební dělníci, kopáči ňebo pomocňíci zemědělství , ženi pracují převážně jako uklízečki, pomocňje dělnice ňebo jako pomocňje síli v kuchiňi. Ke všem známím příčinám visokje nezaměstnanosti Romů jako je ňízká kvalifikace, fluktuace a často i problemaťická pracuvní morálka, přistupuje ještě jeden faktor.
  • S nezaměstnaností a přebytkem volnjeho času přímo souvisejí i mimopracuvní příjmy. Jsou známi případi, kdi si Romovje svoji finanční situaci zlepšují zemňími pracemi „na černo“, dále sběrem starjeho železa a barevních kovů, kťerje často pocházejí i z ňelegální činnosťi. V ňeposlední řadě můžeme jmenovat proďej užitjeho průmyslového zboží dovezenjeho ze SRN. Tento zdroj příjmů, kťerje jim ňení možnuo prokázat a ťedi úředně viužít, tvoří v některých případech víznamnou součást finančňího zajištění některých roďin, kťerje se tak dostávají na visokou úroveň a přesto pobírají dávki socijální peče. Tento jev velice ovlivňuje celkoví podle majoritní společnosťi na romskou komuňitu.
  • Nadbiťek volnjeho času je aktuální téměř u všech členů romskjeho etňika. Důvodi spatřujeme ve visokje nezaměstnanosti a způsobu života. Volní čas ňebívá viužíván cílevědomě, zpravidla jsou k vidění hloučki Romů posedávajících na lavičkách v parcích a na zastávkách autobusů.
  • Dalším ňegaťivňím jevem ve viužívání volnjeho času je závislost na hracích automaťech a zňeužívání omamních láťek. V našem okrese se nejčastěji setkáváme s čicháňím toluenu, kťerí je běžně dostupní a s užíváňím perviťinu. Značňje finanční prostředki určeňje na zajištění základňích potřeb roďini se tak viužívají k okamžitjemu efektu.
  • Poďíl Romů na páchání trestňje činnosťi je visokí – v loňskem roce se jednalo o více jak 33 %. Alarmující je trestná činnost romskích dětí a mláďeže.

Povstaňja Rómou v Michalanoch Edit

Rómovja v Michalanoch sú známi pestovaňím baklažánou. Ašak, ako národ sú utláčaní a jednou z metód teroru, ktorí je na ňich prakťizovaní je postrekovaňja ich viprahnutích baklažánovích políčok postrekovacimí ljetadlamí, ktore nad ňim vipúšťajú ruozňe jedi. Keď Rómovja pojedajú úrodu, toxíni spuosobujú, že sa im roďja ďeťi s posťihnuťím mozgu. Známe sú prípadi poškoďení vedúcich k ňeschopnosťi skupinovo kooperovať, poruchi úsudku, ďislexja, ďispraxja, ďislogja a podobňe. V roku 2006 však povstali Rómovja v obklúčenom území v Michalanoch a ňjekolko rokou hrďinňe bojovali proťi ňezákonnej okupáci svojho územja. Správu o tom priňjesli etnografi puosobjaci na tomto Bohom zabudnutom území. Napokon boli porazení a ich územje bolo spustošeňje giganťickimí roboťickimí buldozermi virobenimí v Ňemecku.



Buldozer




Fakti o Romoch/cikanoch


  • Ciganska kucharska kňiha sa zacina slovamí: Ukradňeme 4 vajcja...
  • 3 rana Slovenska: a hufi ciganou zaplavili zem.
  • Cigaňi ju prjaťelmi Jana slotu (spolocni povod)

Seriózni článok Tento článok bou označení komuňitou za seriózni článok. Tento článok je kvalitní, absolútňe seriózni a pravďiví. Ak sťe sa na ňom bavili, ňeverili sťe mu alebo sa Vám ňepáčiu, sťe úchil a primiťív. Dobre vám tak!

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

Also on FANDOM

Random Wiki